Jak jsem si malém usekla prst !

12:32:00 Unknown 5 Comments




Byl konec května 2012, sobota a jelikož jsem v následujícím týdnu měla narozeniny, tak na večer u přítelovi rodiny byla plánovaná oslava. “Ráno” toho dne (asi tak 10h) jsme vstali nasnídali se a já si začla připravovat svůj oslavenecký dort na večer, protože všichni měli nějakou důležitou práci. Po obědě jsem měla připravený vychladnutý korpus a začala jsem si připravovat domácí marcipánovou hmotu na potažení dortu. Marcipán jsem dělala poprvé a musím říct, že to byla hrozná dřina. Pořád byl marcipán hodně měkký a lepkavý, takže by nešel rozválet a přetáhnout přes dort a ingredience docházeli. Naštěstí o pár domů bydlejí známí, tak mi tam přítelova mamka skočila pro potřebnou přísadu. Marcipán byl nejpracnějším a zabral více času než příprava dortu, ale nakonec po dlouhém zapracovávání se povedlo, co se povést mělo. Rychle jsem začínala potahovat dort a modelovat další dekorace, čas na mě neúprosně tlačil.
 


Už bylo asi tak 5 hodin odpoledne a za hodinu měla prijít návštěva a protože přítel musel dodělat nějakou práci na počítači , tak a mě zblo štípání dřívý do grilu. Vždycky mě to hrozně bavilo. Tak jsem běžela ven vše připravit a nasekat. Už jsem měla vše naštípané jen poslední kousek dřívka potřeboval, tak jsem se rozpřáhla a chtěla ho rozštípnout najednou jsem viděla sekyrku v mém levém ukazováčku a v mžiku viděla narůžovělé maso ještě bez krve. Byla jsem tak v šoku, že jsem necítila žádnou, ale vůbec žádnou bolest. Rychle jsem šla nahoru do domu, kde byl přítel se svojí sestrou a po cestě už jsem musela mít druhou ruku pod prstem, protože mi začala téct krev. Přišla jsem nahoru a potichu, abych nikoho nevyděsila, jsem řekla : “Asi jsem se sekla” a šla rychle s prstem do koupelny pod studenou vodu. Přítel přiběhnu s malou náplastí na rány a jen co jsem dala prst pryč z proudu vody, zalil se krví. V tu chvíli se otočil přítel na patě a řikal: “Tak tohle asi stačit nebude” a zavolal na ségru o pomoc. Během chvilky přiběhla s velkým vatovým polštářkem na rány a přiložila mi ho na ukazováček. Rozběhla se debata, jestli jet na šití (ze kterého jsem vždycky měla panickou hrůzu). Po odkrytí vatového polštářku bylo ihned jasné, že se na pohotovost musí jet! Tak jsme začali opouštět koupelnu a já sem v tu chvíli přestávala slyšet, zatmívalo se mi před očima a podlamovala se mi kolena, hned jsem jim to sdělila a přítelova sestra mě hned podepřela a vedla do auta, kde už přitel čekal, abychom mohli hned vyrazit. S dosednutím do auta se mi udělalo ještě hůř. Začalo se mi dělat nevolno. Otevřené okýnko a pomalé rozdýchání v půlce cesty zabralo (cesta trvala max. 7minut). Když jsme přijeli na pohotovost měla jsem mapy od krve na nohách, jak jsem měla ruce v autě položené na stehnech a prst začínal modrat. To mě vyděsilo nejvíce, ikdyž už jsem byla vyděšená až dost. Sestřička me pomalu přijala, vše jsme jí odvyprávěli a zavolala doktrovi ať se dostaví do ordinace. Položili si mě na lehátko a připravili vše na šití. Celou dobu jsem se musela koukat na druhou stranu, protože jsem se už na ten prst nemohla podívat a hlavně koukat na celé to šití jak prochází jehla zkrz kůži, byla jsem i radši, když jsem nevěděla, kdy jehla projde kůží a nestresovala se tak zbytečně předem. Měla jsem 6 stehů a z toho jeden vnitří, protože jsem měla naseklou šlachu. Sestřička mi v průběhu šití očistila stehna od krve a dala mi očkování proti tetanu. Po té mi ještě dala celou ruku do dlahy. Nesměla jsem s prstem 14dní kvůli té naseklé šlaše hýbat.  Vše bylo téměř bezbolestné. Nikdy bych to nikomu nevěřila, kdyby mi řekl, že seknutí sekyrkou do prsu nebolí, ale bylo to tak. Nejhorší, ale teprve přišlo. Asi ve dvě ráno vše prst přišel k sobě a s ním i neskutečnábolest. V prstě mě štípalo škubalo…. no prostě všechno. Pár nocí jsem ponocovala a pokaždé čekala než zabere prášek.


 

Za sedm dní mi sundali stehy. Z toho jsem byla taky vybátá, protože mě stehy rychle zarůstají a dokonce mě jednou znovu dané místo kvůli 1stehu museli umrtvit (přestřihávali mě tenkrát uzdičku v puse, která mi tahala dásně nahoru). Takže když jsem byla s prstem tak jsem panu doktorovi řekla, že mám strach z vytažení stehu tak mě uklidnil, že on taky :D No proběhlo to v celku dobře, ale ještě jsem musela další týden nosit dlahu a pak jsem si jí měla sama sundat. To mě pak zastihl velký šok, ikdyž mě na to upozorňovali. Vůbec jsem nemohla s ukazováčkem pohnout. Co se týče pohybu celého prstu trochu to šlo, ale ohnout prstem nešlo vůbec. Znovu srostlá šlacha mi to hned jen tak bez procvičení nedovolila. Než jsem začala chodit na rehabilitace, tak se stalo i pár bolestivých situací, kdy mě například přítel vzal za ruku a omylem mi ohnul všechny prsty, ihned mi vyhrkli slzy bolestí. Bylo to něco neuvěřitelnýho. Díky rehabilitacím se postupem času dalo skoro vše do úplného pořádku sic mám prst malinko nakřivo. Jizva se, ale krásně zahojila.



Od teď když jenom sekyrku na dvoře zahlédnu, tak se mi udělá nevolno, ale naštěstí všechno dobře dopadlo.
bolest. V prstě mě štípalo škubalo…. no prostě všechno. Pár nocí jsem ponocovala a pokaždé čekala než zabere prášek.

prst teď

You Might Also Like

5 komentářů:

  1. No Tywole :D ty jsi ale střívko :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ježiši marjá! :D Ty už tu sekyrku do ruky neber :D ! Já bych se asi zbláznila, stačilo mi když jsem mazala přítelovi svačinu do práce a čumim jinám, řežu a najednou jsem se řízla do prstu, ne moc, ale krev tekla tak mi ho dal pod vodu a mě se začalo dělat slabo a mdlo :D !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už nikdy nevemu slibuju :) ! Ostré předměty jsou prostě nebezpečný, co si budeme povídat :D

      Vymazat
  3. to já jsem měl zážitek s rukou... rozseklá od dveří... cca 1cm hluboká a 8cm dlouhá rána...... dnes (tj. asi po roce) necejtim palec a ukazovák

    OdpovědětVymazat